Povídky jsou homosexuálně zaměřené. Pokud máte s tímto tématem problém, urychleně stránky opusťte. Děkuji.

Přání? Připomínka? REKLAMA? TADY!!!!!!!!
!!Nově!! Undy má už i stránku na facebooku! TADY

Únor 2014

City od krve 15. Epilog

26. února 2014 v 18:14 | Undertaker |  City od krve
"Dane!"
"Ano? Zlato, nestíhám."
"Já vím, ale takhle jít prostě nemůžeš!"
Došel k němu a začal mu opravovat uzel na kravatě.
"Začínám nabývat dojmu, že to děláš schválně. Když jsme se poznali, kravatu jsi měl vždycky perfektní. A najednou se tváříš, že ani nevíš, co to vlastně držíš v ruce."
"Hm… Třeba mám rád, když tě donutím mi ji upravovat?"
"Až tak?"
"No, ano. Jsem rád za každou záminku být s tebou."
"Aleeee. Vždyť jsme spolu v laborce. A pak i doma. Nezdá se ti, že to je dost času?"
"Tse. Co jsi vyšel školu a získal práci ti nějak narostl hřebínek. Kam se ztratil ten roztomilej kluk, do kterýho jsem se zamiloval?"
"Dospěl," odpověděl mladík s úsměvem na rtech. "A proto ses rozhodl, že si ho vezmeš."
"Já vím. Celkem se těším na svatbu. Dokážeš si Pauline představit jako družičku?"
"Ji? Upřímně? Vůbec. Ale o to víc jsem na to zvědavý."
Filip se rozesmál, než svého snoubence políbil.
"Tak běž už. Jinak to opravdu nestihneš."
Díval se za mužem, který mu změnil život. Žil s ním na hromádce téměř rok. Filip se k němu odstěhoval hned poté, co dokončil školu. Netrvalo ani tak dlouho a nastoupil ve stejné laboratoři jako Daniel. Záhadné ruce, tahající za nitky, ho dostaly až tam. Zavřel dveře od bytu a spokojeně se usmál. Jednoduše byl zamilovaný. Bylo to stejné, jako první týden. Neustále byli spolu. Pár trochu ostřejších výměn názorů mezi nimi proběhlo, ale nic tak vážného, že by je to od sebe odehnalo. A teď plánovali svatbu. Měla být jenom malá. Oni dva a svědkové. Nechtěli nic okázalého. A dokonce neposílali ani svatební oznámení rodině a přátelům. Nikdo to nemusel vědět. Tím méně Danova matka.
Stále ho neměla ráda. Pořád věřila, že má něco společného se smrtí jejího staršího syna. Proto jí nic neřekli. Pomalou chůzí přešel k malému oltářku, který udělali muži, který pro ně oba znamenal celý svět. Zapálil svíčku a jenom se usmál. Na fotografii, kterou vybrali, stál vedle své poslední projektované budovy. Ze šuplíku vytáhl jeho parfém, než k němu přičichl. Stále miloval tu vůni. Připomínala mu ho. Přesně tak, jak si představoval. Ovšem nyní… nyní měl jinou vůni. Tu Danovu. Usmál se, když mu pohled sklouzl na dva obrázky vedle. Na jednom byl on s Danem, na druhé s Denisem.
"Chybíš mi, Denisi. Pořád mi chybíš. Ale teď jsme všichni dostali novou šanci. Dohlížej na nás… Prosím."
Prsty se dotkl tváře na obrázku, než se otočil a zhluboka se nadechl. Byl čas se postavit vstříc budoucnosti. Jsou věci a lidé, kteří zůstanou jen ve vzpomínkách. Ale… ať jsou nyní jakkoli bolestné, časem získají na půvabu. V tom bylo jejich kouzlo.
"Je čas začít žít."

City od krve 14.

25. února 2014 v 14:07 | Undertaker |  City od krve
Daniel se rozhodl věnovat úklidu. Filip před hodinou odešel na svou cestu do kadeřnictví a on pouze nervil, jestli se objeví dáma v černém. Nějak to vypadalo, že se jí nechce. Měl strach. Snažil se zabavit všemožnými způsoby. Vyluxoval. Uklidil v kuchyni. Umyl koupelnu. Vytřel chodbu a povlékl peřiny v ložnici. Stále se nic nedělo. Nikde nikdo. Vařil si asi páté kafe. Třásly se mu ruce. Z prstů mu vypadla lžička, když se rozeřval zvonek. Byla to ona? Zhluboka se nadechl a šel ke dveřím.
"Prop-Prosím?"
"Ahoj, tady Val. Můžeš mi otevřít? Přišla jsem něco donést Filipovi."
"Oh? Jasně. Byt 26."
"Díky."

City od krve 13.

24. února 2014 v 5:40 | Undertaker |  City od krve
"Dane?"
"Ano?"
"Volá ti Pauline!"
"McCartney? Co chce?"
"Je to ohledně vyšetřování!"
Ozvalo se jenom šplouchání vody a nespokojené brblání. Dan si zrovna dával koupel. Filip mu s úsměvem donesl mobil do koupelny a podal mu ho. Pohled na jeho přítele ve vaně byl… více než vzrušující. Klekl si u vany, opřel se o její okraj a prstem druhé ruky dělal kolečka ve vodě. Spokojeně se usmíval a jenom sledoval vodou zkreslené linie Danova těla. Ten zrovna vyřizoval hovor.

City od krve 12.

23. února 2014 v 22:04 | Undertaker |  City od krve
Leželi v posteli. Daniel si četl a Filip se díval do stropu. Nemohl spát, ačkoli chtěl. Začínala se na něm znovu projevovat nervozita. Ale… jakoby nebyla jeho. Byl nervózní a měl… snad strach? Nedokázal tu emoci přesně zařadit, každopádně mu nebyla ani blízká, ale ani cizí.
"Jsi v pořádku?"
Daniel se na ně díval přes obroučky brýlí. Filip si olízl rty, než přikývl. S těmi brýlemi vypadal tak elegantně a svůdně. Velice se mu líbil a snad až litoval, že je nosí jenom na čtení.
"Jsem v pohodě. Jenom nemůžu usnout. Myslím… že se na mně podepisuje to slavné dvojčecí pouto…"
"Hm?"

City od krve 11.

23. února 2014 v 15:55 | Undertaker |  City od krve
Spokojeně zapředl, zatímco se přetáčel na bok. Tiše zamručel, když jeho ruka narazila na něco měkkého a hřejivého.
"Uhmmmm…"
Daniel otevřel jedno oko, natočil hlavu a zadíval se na vrtícího se mladíka. Brzy se měl probudit, to bylo jasné. Jeho rty se roztáhly do úsměvu. Byl tak roztomilý, když spal. Vlastně… on byl roztomilý pořád. Natáhl ruku a odhrnul mu vlasy z obličeje. Nemohl si pomoct, chtěl o toho hocha pečovat, chtěl ho rozmazlovat. Mazlit se. Možná si jejich budoucnost maloval v moc růžových barvách, ale… pro něj by byl ochotný udělat asi úplně cokoli.
Chlapcovy oči se otevřely. Dan se jen pousmál, nadzvedl se na lokti a políbil ho na spánek.
"Dobré ráno, Filipe."
"Dobré, Dany…"
"Vyspal ses dobře?"
"Hm… jo. Protože jsem mohl spát s tebou."
Daniel se usmál a políbil ho na tvář.

City od krve 10.

22. února 2014 v 4:44 | Undertaker |  City od krve
Seděl v docela příjemně vyhlížející ordinaci, nohy natažené na polohovatelném lehátku. Takovou vymoženost chtěl taky domů, protože byla naprosto geniální. Ovšem byl si jist tím, že cena bude taky úžasně vysoká.
Po jeho pravici seděl Daniel. Starostlivě si ho prohlížel. Před chlapcem přecházela starší žena. Prý konzultantka jejich oddělení. A po jeho levici… byla Danova kolegyně z laboratoře. Byla mu představena jako Pauline. Měl trochu strach z toho, co se mělo dít. Nikdy dřív v hypnóze nebyl.
"Takže, mladíku. Poslouchejte můj hlas. Soustřeďte se pouze na něj. Nevnímejte žádné okolní zvuky, které by vás mohly rozptylovat."
Naposledy se vyplašeně zadíval na Daniela, než se zaposlouchal do hlasu té ženy. Následoval přesně jejích instrukcí.

City od krve 9.

21. února 2014 v 3:44 | Undertaker |  City od krve
"Filipe… Proč jste se odstěhovali? Z LA do Washingtonu?"
"No… Pořídil jsem si byt v době, kdy jsem udělal maturitu a věděl jsem, že mě přijali na školu. Odjížděl jsem někdy… v polovině srpna. Sestra za mnou přijela někdy koncem měsíce. Říkala, že nechtěla zůstat sama, protože naši se odstěhovali."
"Víš kam?"
"Na ranč do Louisiany. Ale kam přesně… to vážně nevím."
"Nikdy se ti neozvali?"
"Ani jednou za celou tu dobu. Máma… byla nadšená, když jsem udělal přijímačky. A najednou… jako by jí to bylo úplně jedno. To mě na tom nejvíc mrzí."

City od krve 8.

20. února 2014 v 1:11 | Undertaker |  City od krve
"Nezjistil jsem skoro nic nového. Snad jenom to, že psychologa navštěvoval kvůli traumatu, které spojují se smrtí jeho psa."
"Zabil vlastního raťafáka?"
"Ne. Wintelbach tvrdil, že jednou v nějakém záchvatu křičel: 'Její ruce jsou od krve,' ale neví, ke komu se to vztahovalo."
"Možná matka?"
"Nevím…"
"Dane… uvědomuješ si, že to pro děcko může bejt motiv? Matka mu zabila čokla, tak se jí třeba chtěl pomstít a prostě si pohrál s autem vod rodičů."

City od krve 7.

19. února 2014 v 7:37 | Undertaker |  City od krve
"Dobrý den, je tady doktor Wintelbach?"
"Pan doktor má právě pacienta. Na kdy jste objednaný?"
Ukázal jí odznak, i když by ho správně mít ani neměl. Naštěstí šéf jejich oddělení posílal do terénu všechny pracovníky svého týmu, takže se tahle roztomilá věcička dostala i k němu.
"Já objednávat nepotřebuju."
"Oh… Ale pan doktor…"
"Já si počkám, až s pacientem skončí. Věřím, že si na mě pár minut udělá. Bude muset."

City od krve 6.

18. února 2014 v 11:58 | Undertaker |  City od krve
"Filipe… ještě jednou se omlouvám za svou matku. Je mi strašně líto, jak na tebe vyjela."
"To je v pohodě. Vlastně se jí ani nedivím. Byl jsem to já, kdo viděl Denise jako poslední."
"Nebuď pitomej. Byl jsi poslední, o kom víme. A pak tam byl někdo, kdo měl na bráchu pifku."
Seděli v autě. Znovu stáli na parkovišti u Filipova domu. Mladík se usmíval. Byl rád, že mohl být ve společnosti někoho jiného, než byla jeho sestra. Navíc mu byl Daniel velmi sympatický.
"Kdy se vracíš?"