Povídky jsou homosexuálně zaměřené. Pokud máte s tímto tématem problém, urychleně stránky opusťte. Děkuji.

Přání? Připomínka? REKLAMA? TADY!!!!!!!!
!!Nově!! Undy má už i stránku na facebooku! TADY

Říjen 2013

Pohled mladého důchodce na lásku

30. října 2013 v 22:28 | Undertaker
Člověk si říká, že zamilovat se a milovat je strašně super. Sorry, já žádný pozitiva nevidím. Jsem sice teprve mlaďoch, ale už teď si připadám jako naprostý důchodce. Moje názory na svět jsou horší, jak u dědka, co je jednou nohou v hrobě a už natahuje ruku, aby zaklepal na Nebeskou bránu. Ale i v týhle zatrpklosti se ve mně schovává trocha tý roztomilý dětský navity. Hold takový jsem já. Kéž bych byl tak sladce hloupoučký i v ohledu vztahů. Ale to ne. To já musím mát ujasněno, že na vztahy nejsem a v nejbližší době ani nebudu. Dva vztahy na dálku, přičemž oba krachly. A pak se objeví mladíček, co se do mě po jednom víkendu zamiluje? Bože, co se to stalo. Nemám to být já, kdo bude okouzlen? Asi ne. Tahle éra asi skončila ve chvíli, kdy se ze submisiva stala dominantní složka vztahu. Divný, doteď jsem nastavoval prdel já… Ne, maličký. Nedám si tě do vztahu na facebooku. Rozhodně nemám zájem o majetnického, žárlivého a urážlivého kluka, co se i ve svých skoro osmnácti chová jako malý děcko. Bože, kdyby aspoň nežárlil na mý kámoše. Ale kdybych šel píchat s jedním klukem z Norska, to je mu jedno. Tu logiku dost dobře nechápu a myslím, že ani nechci. Bych musel zešílet. Kdyby mi aspoň pořád nepsal, jestli jsem si to nerozmyslel. Nerozmyslel! I když mi sliboval změnu, nezměnil by se natrvalo. Raději budu single, než se nechat omezovat někým, kdo chce věčně píchat, mazlit se a nedat mi prostor pro vlastní zájmy. Nemůžu z to, že nejsem věčně nadržený… Ne, konec, šlus, nasrat. Sem tam si s někým zapíchám, jinak si vystačím s vlastní rukou a pornem. A k mazlení mám kočku.

Libster Blog Award (aneb Chci někoho zabít!!!!)

26. října 2013 v 20:00 | Undertaker |  My little diary
Ne, nechtěla jsem to dělat. Ano, už několikrát jsem se tomu vyhla. Ale jak se říká: "Odříkaného chleba největší krajíc."
Ale zapomeňte, že tu budu mít 5 lidí. Kde bych je sebrala... O_o

Pravidla (takový věci mívaj pravidla? O_o)
1. Napiš deset věcí o sobě.
2. Odpověz na deset otázek, které napsal ten, co tě nominoval.
3. Napiš deset otázek pro ty, které nominuješ.
4. Nominuj pět blogerů/blogerek
5. Oznam to nominovaným!!

Rovnou zapomeňte, že napíšu 5 lidí. Nehrozí. 3 a konec (přičemž minimálně jeden se na to vysere).

10 faktů o mně:
1. Mám ráda slash.
2. Píšu slash.
3. Nesnáším, že mě moje zájmy poutají k PC (ano, myslíte správně, je to psaní, sledování anime a čtení mangy)
4. Miluju Radka. (ne kluka, ale pivo. RADEGAST. "Život je hořký. Bohu dík!")
5. Nesnáším víkendy, puberťačky, důchodce, berušky, Prahu a MHD.
6. Poslouchám klasiku (Vivaldi, Wagner, Bach, Smetana...)
7. Jsem bisexuálka, ale vztah nemám a nechci.
8. Miluju BJD a můj seznam plánovaných dolls se teď rozrostl na číslo 6 (a je mi až příliš jasné, že tím to neskončí O_o)
9. Miluju vlky a zvolila jsem si je i jako motiv pro tetování (které se stále plánuje)
10. Ztrácím se v hudbě, což kurevsky uklidňuje.

10 otázek od Extasy:
1. Kdyby šlo vrátit některého ze zemřelých umělců do života, kdo by to podle tebe měl být?
Je mi to celkem jedno... pokud by si vyměnil místo s Bieberem... xP Ale asi mě napadá Mitch Lucker, už jenom kvůli tomu, že má malou dceru...
2. Jakou písničku právě teď posloucháš?
3. Děláš nějaký sport? Jaký?
Jo, dělám. Gaučing. xD Ne... Kyudo (lukostřelba, Japonsko).
4. Oblíbený druh bonbónů, nebo jiné sladkosti?
He? Sladké? O_o Jakože... Bonbony ne-e, já jsem spíš čokoládová.
5. Čína nebo pizza?
To jeee... záludná otázka... Ale asi čínu... ^^
6. Existuje nějaké téma, kterému by ses při rozhovoru raději vyhnul(a)?
Já ani nevím. Já tak nějak klajdám úplně o všem. O_o
7. Nejoblíbenější seriál?
Nevím. Ony jsou všechny na jedno brdo... Ale možná... Koupelnové metamorfózy? :D
8. Co bys chtěl(a) být v příštím životě a proč?
Kočka domácí. Jenom žrát, srát, srát (někoho), devastovat byt, otravovat a spát. Ideální den. No ne?
9. Pamatuješ si, co se ti v noci zdá? Pokud ano, co to bylo naposledy?
Hey... občas. A naposledy... Naposledy se mi zdálo o tom, jak jsem si brala CCho (Black Veil Brides). K oltáři jsem šla v černém obleku a on v bílých svatebních šatech (korzetových a s vlečkou!)... Ale jinak vůbec nejsem úchyl. xD
10. Kdo tě v životě inspiroval, nebo inspiruje?
Takových lidí je hodně. Kluci z Motionless In White. Brian Molko. Bill Kaulitz. Hayao Miyazaki. Miyavi. Michael Jackson. A pak mnoho a mnoho fiktivních postav.

Otázky pro nominované:
1. Máš mě rád/a, že jsem tě označila v tomhle "nesmyslu"? (nezabíjet, prosím xD)
2. Jaký film jsi viděl/a jako poslední? Doporučuješ ho?
3. Jaký je tvůj názor na gay podniky? Pokud kladný, máš nějaký oblíbený?
4. Věříš na jednorožce?
5. Přijde apokalypsa?
6. Víno, pivo, tvrdé, nebo nealko?
7. Zákusek, nebo steak?
8. Co je pro tebe ideální dovolená?
9. Jaký je tvůj názor na hřbitovy?
10. Máš nějaký fakt šílený nápad, který se bojíš zrealizovat?

Nominovaní:
- a víc lidí prostě NEMAM!!!!!

Našeptávač

23. října 2013 v 21:22 | Undertaker
Je tma. Prší. Kam chceš jít? Utíkáš? Tvá vina tě stejně dohoní. Jsi jiný, odlišný, nikam nepatříš. Tak kam chceš jít? Není místo, kde bys mohl být, aniž bys nebyl zavržen.Na světě už pro tebe není budoucnost. Nikdo tě tu nechce.
Uleháš do fontány, voda dopadá na tvé tělo. Už nevíš, co je déšť a co voda z číší sousoší. Proč nedáš hlavu pod vodu? Zavři oči. No jen je zavři. Nadechni se. Necukej se. Voda plní tvé plíce. Ne ne. Neotvírej oči, nech je zavřené. Nechej víčka spojená. Nechtěj vidět svět, který tě zahubil.
Konečně patříš sám sobě, voda tě přijala. Už to cítíš? Nedostává se ti vzduchu, tvé tělo vláční, mysl zaplňuje mlha. Cítíš to? Ne, chlad ne. Ten klid.

Ano, to je ono. Pojď. Pojď za mnou, čekám na tebe. Spočiň v mé náruči. Ano. Sem patříš.

Too much coffee...

17. října 2013 v 18:45 | Undertaker
To se snad může stát jenom mně. Snad hodinu a půl čekám na kafe a když už ho konečně dostanu, tak ho na sebe celý převrátím. Celej levej bok zlitej, hadry nepoužitelný… a čuměj na mě všichni lidi v mým kupéčku. No prostě tadá! Kdybych aspoň na ten kelímek nečuměl jak pako. Prostě jsem cítil, jak mi to horký kafe… no, horký, spíš už vlažný, stéká po těle. Totálně mi nedocházelo, co se děje! Už se těšim, až vylezu ven a budu celej páchnout po kafi. Zkurvený cappuccino, zkurvený vlak a zkurvená zatáčka. Snad poprvý, co jsem ten teňoučkej ubrousek použil i na něco jinýho, než na utření usoplenýho nosu. Bože, co se mi stane příště? Najdu v sýrovým croissantu kuřecí nohu? S mým štěstím bych se nedivil. Se asi zavřu doma a budu dělat, že vůbec neexistuju. Jo, ty vole! To zní jako plán! Jo. Prostě jo! Let's fucking do it! Ale až se převleču z těch mokrejch hader…

Self-destruction

16. října 2013 v 18:07 | Undertaker
Nebaví mě jen tak sedět a koukat do prázdna. Nutí mě přemýšlet nad vlastní špatností a sobeckostí Jak může mít tak mizerná existence vůbec právo na život? Ničím ho každému, koho potkám. Každého zanechám v slzách. Jsem odporný i sám sobě. Včera jsem nechal ve slaném jezeře další holku, co ode mě očekávala víc. Nečeká mě žádné spasení, budu zatracen. Pro mě není Bůh. Je to snad má vina, že nejsem takový, jakého mě chcou všichni mít? Možná ano. Určitě. Trest za to přijde a bude to brzy, jsem si tím jistý. Jak by také ne, však svůj trest svírám v prstech. Posměšně na mě mrká, vysmívá se mi, ale zároveň mě láká, pobízí. Snad už to bude v pořádku. Nechci ublížit dalšímu člověku. Už ne.
Proč se mi směješ? Nezírej na mě! Jsem odporný, vím to. Co říkáš, že je čas? Už? Ano, nejspíš máš pravdu. Neškleb se na mě! Neukazuj mi tu ohavnou tvář zrůdy! Obličej zmizel, jen mě pálily klouby. Pozvedl jsem ruku výše, po prstech mi stékala krev. Po troškách utíkala z řezných ran, pode mnou střepy rozbitého zrcadla. I ty střípky odráží mou nechutnou tvář. Z hrdla se mi vydralo snad až zvířecí zaúpění. Řezavá bolest na tvářích, něco hřejivého šimrá mou kůži. Rudá zakrývá zrůdu. Přesto je to stále málo. Proč krev ředí slzy, ve snaze smýt ji z mých tváří? Roztřesené dlaně roztírají krev, chtějí vytvořit masku, která zahalí špatnost.
Je čas? Ano, ten nejvyšší. Je čas. Je čas. Je čas! Slyšíš?! Je ČAS!
S prvním ledovým dotykem hluk mizí. S řekou pomalu utichá vše, i můj dech a tlukot srdce. Je konec? Ne.
Je čas. Je čas, který vypršel. Teď už vím, že nikomu neublížím. Je čas. Je čas odejít. Utichnout a být zapomenut. Už není čas.

Písek v hodinách se přesypal a poslední zrnko dopadlo. Ale už není nikdo, kdo by je otočil…

SnT 21.

16. října 2013 v 0:07 | Undertaker |  Spojuje nás tetování
Seděl na houpačce, v klidu si pročítal knížku, kterou si s sebou na dovolenou vzal. Vůbec se nenechal rušit dvěma blonďáky, co si přitáhli prkna a šli vybít svou energii do vln. K takové zábavě ho moc neužilo, raději měl svůj klid. Aspoň v tomhle případě.
Přesto se na knihu moc nesoustředil. Přehrával si znovu a znovu dopolední rozhovor s Jackem. Políbil Tommyho. Budiž, na tom by nic nebylo, on to přece udělal taky. Jenže Strify to, na rozdíl od něj, chtěl dotáhnout do konce. Nechtěl mu v tom bránit, ale přece jenom byl vůči němu celkem majetnický.
A ať se mu to líbilo, nebo ne, Jack měl pravdu. Tommymu bylo trapné o tu zkušenost požádat někoho z nich, když tvořili pár. Nejspíš by bylo nejlepší… Na jeho rtech se objevil úsměv. A proč ne? Vůbec to neznělo špatně. Takové zpestření sexu a mohlo to jenom posunout jejich vztah dál. Přece si věřili. Už teď mu bylo jasné, že Jackův odvážný plán dostane zelenou. Tentokrát se už s čistou hlavou začetl do knihy.

2.10.2013

2. října 2013 v 19:51 | Undertaker
"Podzim"

Nesnáším to pitomý roční období, kdy je chvíli teplo a pak děsná klemra. Ten hnus, když stojím venku s cigaretou a necejtím prsty. V hlavě mi u myšlenky na cigárko vždycky vyvstane nápis: Když je ti zima, zatop si sám. Ale že by to pomáhalo, to se říct nedá.
Je to tak pitomý melancholický období a já pořád nadávám, že nemám nikoho, kdo by mě zahřál. I ta kočka raději zaleze pod polštáře a dělá, že vůbec neexistuje. Potvora. Za to, že ji krmím, by mi mohla aspoň na chvíli dělat topení.
Těš se z barevnýho listí. Pche. Blbost. Co mě na tom má těšit? Jak se to všechno kroutí, hnědne, opadává a pak se ta hnusná hmota lepí na boty? Bože, jděte s tím někam. Na to fakt nemám nervy. Ke všemu by mohlo začít chcát a můj den by se stal nepřekonatelným. Tadá! Odhodím nedopalek, podrážkou zabiju ten poslední kousek, který neshořel. Fakt nechápu, co tady dělám nebo o co se snažím. Dělám ze sebe kreténa. Jo, to mi šlo vždycky. A v tuhle "barevnou" dobu to vrcholí.
SMS. Sorry, nepřijdu. Nestíhám. Miluju tě.
Fajn. Já tebe ne. Mám sto chutí řvát, že všechno a všechny nenávidím. Nebyl bych ani tak daleko od pravdy. Ale ze všeho nejvíc nenávidím duhové stromy.