Povídky jsou homosexuálně zaměřené. Pokud máte s tímto tématem problém, urychleně stránky opusťte. Děkuji.

Přání? Připomínka? REKLAMA? TADY!!!!!!!!
!!Nově!! Undy má už i stránku na facebooku! TADY

Září 2012

HDLP

29. září 2012 v 21:12 | Undertaker |  My little diary
Možná jste si toho všimli, že v rubrice SLASH se objevila nová "podsložka" s názvem ŠKOLNÍ TVORBA (HDLP).
Asi vás zajímá, o co vlastně jde xD

Bude se jednat o krátké články z hodin tvůrčího psaní, které mám to štěstí absolvovat na Literární akademii v Praze.
Už se objevil i první článek, tedy krátký úryvek právě z této "hlavní dílny."
Tak nějak předpokládám, že to nikdo nečetl... xD ale to je vaše věc xD

Pokaždé, když se mi podaří ze školy ukořistit něco, čím se s Vámi budu chtít podělit, nebo mi to bude připadat zajímavé (bude se jednat pouze o mou tvorbu, ne o žádnou z prací mých spolužáků), zveřejním to právě s datem hodiny a krátkou příponou HDLP. ^^

Toť asi vše, co jsem k tomu chtěla říct ^^
Undertaker ♥

WHITE 08.

29. září 2012 v 21:00 | Undertaker |  WHITE

Romeo se rozhlížel po ztemnělé místnosti, než hmátl po vypínači a rozsvítil jednu řadu světel. Taneční sál byl nyní ozářen slabým světlem. Postavil se před zrcadla a zadíval se na svůj odraz. Už od tréninku byla natočena tak, aby se sbíhala do středu, takže je nemusel nijak předělávat. Povzdechl si. Stále měl před sebou tvář Strifyho. Docela mu bylo toho kluka líto. Ani nevěděl proč. Přesto měl snad až škodolibou radost z toho, že mu překazil společnou chvíli s Adamem. Snad mu záviděl, že někoho má? Zakroutil hlavou, přešel k metronomu a rozpohyboval ho.

25.9.2012- HDLP

25. září 2012 v 20:49 | Undertaker
Chce vidět svět za denního světla. Je odsouzen k životu ve tmě. Je nevidomý.


"Nemám rád tmu. Vidím ji až příliš často. Nevím, kde jsem, kudy chodím. Nepoznám, kolik je hodin, nerozeznám tváře rodičů. Nikdy nevím, jestli máme návštěvu. Když venku sněží, cítím to, ale nedokážu se z toho radovat. Jak vypadá sníh? Jaké jsou barvy, jak vypadá světlo? Co odrazy? Na všechno se můžu ptát, ale k čemu mi jsou odpovědi, když stejnak nevím, co si pod tím představit? Nemám oči. Nemohu si splnit svůj sen, stát se veterinářem, i když zvířata miluji. Můj zrak mne zrazuje. Vidím dotekem, přesto si sám nedokážu připravit jídlo. Prý se s tím naučím žít. Nenaučím. Můžu se s tím smířit, to ano, přijít na to, jak všechno zvládnout… Ale život mi to nevrátí. Nedokážu to, co vy, kteří máte oči v pořádku. Můj život… je tma."

Stříbrooký lovec XII.

12. září 2012 v 20:51 | Undertaker |  Stříbrooký lovec

Strify seděl na břehu jezera. Adam tam s ním zastavil, prý, aby si pořádně odpočinul. Ale jemu to bylo jedno. Posledních několik dní… vlastně od doby, co vyjeli z Tulwetoru, se zabýval pouze myšlenkou, že přišel o někoho, kdo mu byl blízký.
Steven ho miloval. A Strify… snad k němu cítil to samé. Jinak by se snad necítil tak prázdný, ne? Povzdechl si a dál upřeně sledoval vodní hladinu. Tolik si přál, aby tu hnědovlasý mladík seděl s ním, žertoval… nebo se ho snažil pocákat vodou. Poloblonďák si skousl ret. Steven se ho vždycky pokoušel rozveselit. Ať už se jednalo o cokoli… byl tu pro něj. A teď… odešel a Jacka tu nechal. Cítil se tak ošizený. Přesto svého přítele nedokázal nenávidět, i když si jedna část jeho mysli říkala, že by to tak bylo lepší. Hodit na něj vinu…
Zajel si prsty do vlasů a zoufale zaúpěl. Sevřel ruce v pěst, pevně mezi prsty svíral prameny svých vlasů. Párkrát se za ně zatahal. Bolelo to. Možná se další bolestí pokoušel zahnat tu, která zahlcovala jeho srdce… ale nepomáhalo to. Štkavě se nadechl, z modrých očí se mu spustily slzy.
Proč to nešlo? Proč to tak bolelo, a žádná jiná bolest to nedokázala přebít? Nechtěl se cítit tak prázdně. Bez Stevena… už neměl nikoho! Kdo mu zbyl? Rodiče neměl, hnědovláska zabili… Nikdo mu nezůstal. Byl sám…

WHITE 07.

11. září 2012 v 19:12 | Undertaker |  WHITE
Tanečním studiem se rozléhala hlasitá hudba a skandování davu. Tanečníci stáli v kruhu, v jejich středu se kroutil Romeo. Všichni sledovali, jak se hýbe, jak se jeho tělo ohýbá v přesných pohybech, pevně se drží rytmu a stále to vypadá přirozeně. Strify si ho prohlížel snad trochu závistivě. Věděl, že do Romea má daleko, i když ze sebe vydal to nejlepší. Právě teď musel doopravdy uznat, že není tak dobrý, jak by si přál.


Stíny

4. září 2012 v 22:06 | Undertaker
"Ale no tak. Nebuď labuť. V šest pro tebe přijedu a opovaž se mi neotevřít."
Blonďatý mladík si pouze útrpně povzdechl a zavěsil. Odhodil mobil na postel a otočil se k oknu. Fakt na nějakou blbou chlastačku neměl náladu. Jenže… Adamovi prostě nemohl říct ne. Nebo možná mohl, ale nechtěl. V zoufalém gestu si zajel prsty do vlasů a tiše zaúpěl. Vážně se na večer netěšil. Mohlo se to jedině zvrtnout.
Vlastně se ani moc nemýlil. Snad kdyby věděl, co se stane, nikdy by do Adamova auta nenastoupil.