Povídky jsou homosexuálně zaměřené. Pokud máte s tímto tématem problém, urychleně stránky opusťte. Děkuji.

Přání? Připomínka? REKLAMA? TADY!!!!!!!!
!!Nově!! Undy má už i stránku na facebooku! TADY

Vlk 7

31. května 2011 v 14:42 | GitM |  S vlkem v srdci
U oběda si Strify hodně všímal Kirových rodičů a musel mu dát za pravdu. Jeho matka opravdu vypadala zlomeně a otec… naštvaně, zklamaně… byl znechucen. Strify položil hlavu Kirovi na koleno a zakňučel. Kiro se jen smutně pousmál. Vlk zavřel oči a čekal, až Kiro dojí.
Kiro se převlékl do pohodlnějších věcí. Vzal s sebou nějaké věci, jako baterku, vodu a něco málo k jídlu a společně se Strifym se vydali do hlubin lesa hledat Strifyho smečku. Strify větřil. Mohl by jít i poslepu a našel by je. Ale teď musel dávat pozor. Přece jen, musel najít schůdnější cesty pro Kira.

Strify se znenadání zastavil. Nevěděl, na kterou stranu se vydat. Ale pak zvětřil známý pach. Bez rozmýšlení se rozběhl. Kiro se prodíral lesním porostem za ním. Když se vynořili zpoza kopce, Kiro zalapal po dechu. Před ním se batolila dvě malá vlčata. Jakmile jen o trochu víc zvedl hlavu, vynořil se těsně před ním vychrtlý tmavě šedý vlk s jantarovýma očima. Kiro sebou cuknul dozadu a vyjeveně na to zvíře civěl. Vlk na něj vrčel, občas zacvakal zubama. Strify skočil mezi ně a na druhého vlka zavrčel. Ten se zarazil. Stáhl ocas mezi nohy a nedůvěřivě na něj pohlížel. Kiro jen užasle přihlížel, jak se oba vlci očichali a pak vzájemně přitulili. Pochopil, že to musí být Strifyho sestra.
Vlčata na Kira zahlížela zpoza vychrtlé vlčice. Menší z nich se dobatolilo k chlapci a prohlíželo si jej. Kiro k němu pomalu natáhl ruku, otevřenou dlaní nahoru. Vlče si ho chvíli nedůvěřivě prohlíželo, než si ho očuchalo a olízlo mu ruku. Kiro se pousmál.
"Jmenuje se Shin." Kiro zvedl hlavu. Jeho pohledu neunikla vysoká, štíhlá dívka se světlými vlasy a rysy podobnými Strifymu. "A já jsem Fairie. Strifyho sestra. Ráda tě poznávám, Kiro."
"Potěšení na mé straně. Ahoj, Shine," usmál se a pohladil malé vlče po hlavě.
"Jsou… všichni tak… důvěřiví vůči lidem?" zeptal se Kiro, když k němu dolezlo i druhé mládě a dožadovalo se pozornosti.
"Ne. Ale… víš, voníš jako vlk. Dokonce se tak i chováš. Jde to… trochu poznat. Asi tě berou jako jednoho z nás."
Kiro přikývl. Dál se mazlil s vlčaty. Obě se k němu tulila. Strify k němu přišel a olízl mu tvář. Lehl si vedle něj a sledoval, jak si hraje s vlčaty. Fairie si sedla vedle svého bratra.
Shin se začal dobývat do Kirova batohu. Kiro se jen usmál a vytáhl z batohu kus salámu. Vlčatům zazářila očka. Téměř zbožně k němu vzhlížela. Kiro vytáhl malý kapesní nožík a začal jím salám krájet na menší kousky. Opatrně jím začal krmit ty dva prcky. Pak ukrojil větší kus a natáhl ruku k Fairii.
"Vem si." Vděčně se na něj usmála a kousek salámu si od něj vzala. Během chvíle nezbylo ze salámu nic. Vlčata se mu vyvalila na klíně a spokojeně usnula.
Strify si povídal se svou sestrou, Kiro se staral o, nyní spící, vlčata. Ovšem když se za nimi ozvalo vrčení, dobrá nálada ze všech opadla.
Fairie se postavila a sklonila hlavu. Strify si stoupl tak, aby mohl chránit Kira. Lidský chlapec se otočil.
Stál tam mohutný, černý vlk. A za ním celá smečka. Kiro polkl. Nebylo jich mnoho, ale i tak by mohli být nebezpeční. Mohli… Ne, oni BYLI nebezpeční. Kiro si až teď uvědomil, do jakého průšvihu se dostal. Obě malá vlčata se k němu tulila a neměla se moc k tomu, aby z něho slezla. Hlavně Shin na něm seděl a hlavou se mu zapřel do břicha. Kiro ho podrbal mezi ušima. Tohle byla věc vlků, do toho on neměl právo zasahovat. Teď jenom držel vlčata dál od zmatku.
Nechápavě zamrkal, když ve sledu vrčení, kňučivých zvuků a poštěkávání pochytával nějaký význam. Přesto jim moc dobře nerozuměl.
Podle pozice černého vlka pochopil, že to musí být vůdce této smečky. Bývalý Strifyho vůdce. Jen spatřil, jak se jeho zuby zaleskly a už se vrhl na Strifyho. Kiro jen vytřeštil oči. Černý vlk vyjel po šedém a cvakal zuby jako zběsilý. Strify před ním uhýbal, ale několikrát byl zasažen. Podíval se na Kira, v očích prosbu o odpuštění.
Černý vlk si ale jeho pohledu všiml. Přehodnotil situaci a rozhodným krokem se vydal proti Kirovi. Cenil zuby. Kiro věděl, že od smrti ho dělí pouze 2 a půl metru. Pokud by mu černý vlk prokousl hrdlo, byl by ztracen.
Viděl, jak se vlk odráží od země s otevřenou tlamou a čelistmi připravenými sevřít jeho krk.
Vlk ale pohyb nedokončil.
Strify, když spatřil, jak se jeho bývalý vůdce Yu vrhá na Kira, vzkřísila se v něm nová odvaha. Nikdy se mu nedokázal postavit. Teď však šlo o někoho, koho Strify miloval. Sebral všechny síly a rozběhl se za nimi. Odrazil se od padlého kmene a ladným obloukem srazil druhého vlka na zem. Černý vlk na něj upřel zrak.
"Ty ses mi dovolil postavit?" zavrčel výsměšně.
"Ano. Napadl jsi mého druha. To nemůžu nechat být." Strify cenil zuby. Yua nenáviděl do morku kostí.
"Pokud si myslíš, že mě porazíš, výzvu přijímám."
Šedý vlk zacvakal zuby a kousek od černého poodskočil. V obrané pozici kroužil kolem něj. Yu se mu celou dobu vysmíval do očí. Vždycky Strifyho porazil. Věřil si. Strify však měl o co bojovat. Nedělal to pro sebe, ale pro Kira.
S černým vlkem vyskočili téměř současně. Strify měl trochu navrch, přece jen byl mladší a pln síly, protože pravidelně žral. Starší vlk se mu ale zakousl do nohy. Strify zavrčel a vrhl se mu po krku.
Celá smečka sledovala souboj mezi těmi dvěma rivaly. Fairie si přála, aby souboj vyhrál její bratr, ale bála se toho, že ho Yu zase porazí a poníží. Podívala se po Kirovi, který se odhodlaně díval na Strifyho. On mu věřil.
Strify krvácel z několika ran. Yu se jen šklebil. Věděl, že má před tím štěnětem navrch. Ale s jednou věcí nepočítal.
Strify si odfrkl a v nestřeženém okamžiku se vrhl Youvi po krku a s lehkostí mu prokousl hrdlo. Rdousil ho, dokud si nebyl naprosto jistý, že je mrtvý. Teprve pak rozevřel čelisti a nechal jeho bezvládné tělo padnout k zemi.
Sotva ušel pár kroků, zhroutil se k zemi. Kiro ze sebe sundal vlčata a rozběhl se k němu.
Klekl si a pohladil ho po srsti. "Hlupáčku…" Dál ho hladil. Strify zvedl hlavu a zmoženě zafuněl. Kiro se otočil, když za sebou zaslechl kroky. Patřily Fairii. V tlamě nesla Kirův batoh. Vděčně se pousmál a vzal si ho od ní. Vlci z něj nespouštěli pohled.
Kiro šetrně ošetřil Strifyho rány. Přišla k němu jedna vlčice se skloněnou hlavou.
"Kdo jsi?"
Kiro se rozhlédl kolem sebe. Někdo na něj promluvil, ale nevěděl kdo. Zamračil se, když nikoho, než vlky v osrstěné podobě, neviděl.
"Kdo jsi?"
Jeho pohled sklouzl na vlčici, která byla skloněna před ním. Vyvalil oči.
"Jsem Cärsten." Pohledem sklouzl ke Strifymu. "Kiro," dodal. Vlčice přikývla.
"Starej se o vůdce. Je silný. Vhodný partner pro Dare," pokračovala.
Kiro se na ni podíval.
"Kdo je Dare?" v jeho hlase byla slyšet výzva. Vlčice o pár kroků couvla. Z nedalekého kamene seskočila bílá vlčice.
"Já jsem Dare."
V jejím hlase Kiro slyšel náznak opovržení. Nelíbilo se mu, jak si někdo přivlastňuje jeho Strifyho, jeho partnera. Napřímil se a podíval se na vlčici.
V jeho postoji byla znatelná výzva.
"Vůdčí samice být můžeš. Ale Strify má místo jinde. Nepřivlastňuj si ho, nepatří ti."
Dare si jen odfrkla. Ovšem, když se malá vlčata dobatolila ke Kirovým nohám a lehla si u nich, zavrčela.
Pomalu se přiblížila ke Kirovi a začala jej očichávat. Pak jen sklopila ocas a uši.
"Vítej mezi námi, Kiro."
A pak udělala něco, co nikdo nečekal.
Prokázala mu svou podřízenost. Lehla si na záda a zamáchala tlapami ve vzduchu. Intuitivně vycítila, že vůči němu nemá šanci. Chlapec, když od něj vlčice odvrátila pohled, znovu přiklekl ke Strifymu. Ten jen oddechoval. Byl vyčerpaný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wickey Wickey | Web | 25. března 2012 v 14:22 | Reagovat

Týý vole! To byl masakr! :D Doufám, že to Strify přežije...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama