Povídky jsou homosexuálně zaměřené. Pokud máte s tímto tématem problém, urychleně stránky opusťte. Děkuji.

Přání? Připomínka? REKLAMA? TADY!!!!!!!!
!!Nově!! Undy má už i stránku na facebooku! TADY

Vlk 1

30. května 2011 v 21:12 | GitM |  S vlkem v srdci
Temným lesem se neslo táhlé vytí. Přes měsícem zalitou louku se během vteřiny proneslo několik temných stínů. Jeden z nich se zastavil a ohlédl se. Na malé vyvýšenině, v měsíčním svitu, stál vlk! Nádherné, mohutné stvoření, popelavě šedé s jantarovýma očima. Zbystřil. Napjaly se mu svaly, následoval své druhy do temnoty lesa.


Vstal z postele. Zase ten sen. Proč nemůže být jedna jediná noc bezesná? Povzdechl si, dlaněmi si promnul obličej. V koupelně se sám sebe zděsil. Osvěžil svou tvář chladnou vodou a umyl si zuby. Prohrábl si vlasy, nechtělo se mu s nimi nic převratného dělat. Sice si zakryl černé kruhy pod očima, orámoval své zelené perly černou tužkou, trochu zvýraznil řasenkou, ale jinak se o svůj vzhled moc nestaral. Oblékl si světle pískové, volné kalhoty, od kolen se rozšiřující, světle zelené tričko. Vykoukl ven z okna. Otřepal se a vytáhl ze skříně i volnou šedou klokanku (mikinu) s kapucou. Vzal tašku a vešel do kuchyně. Při pohledu na hodiny se zděsil, sebral croissant ze stolu, klíče z háčku a utíkal do školy.
Hluk. Ve třídě bylo rušno. Sice už bylo po zvonění, ale učitel v nedohlednu, proto zábava pokračovala. Jediný, kdo se neúčastnil všeobecného veselí, byl chlapec sedící v poslední lavici nejblíže oknu. Tiše sledoval dění ve světě za skleněnou tabulí. Najednou… Ticho. Zvědavě se rozhlédl po místnosti. Ve třídě už stál učitel a vedle něj… mladík. Vysoký, štíhlý, s tajemnýma očima. Těch si chlapec všiml snad jako prvních. Zaujaly ho. Byly modré.
Učitel mladíka posadil vedle vyjeveného stvoření. Když si sedal, pohodil si vlasama. Zelenooký chlapec se na něj jen dokázal dívat. Nový příchozí se na něj otočil. Chvíli si ho prohlížel a pak se pousmál.
"Ahoj. Jsem Strify."
"C-Cärsten." Strify, jak se mu nový spolužák představil, se na něj upřeně zadíval.
"Budu ti říkat Kiro." Cärsten se na něj otočil. Strify se jenom usmíval, pak se otočil
k tabuli. Cärsten si prohlížel jeho profil. Znenadání zahlédl obrys vlčí hlavy.
Zamrkal, ale té vidiny se nezbavil. Zakroutil hlavou a zavřel oči. Prostě jen blázní, protože je nevyspalý. Když je otevřel, znovu viděl toho kluka s pěknou tváří. Žádný vlk, žádný chlupy. Prostě jen… hezký kluk.
"Kiro? Ukaž mi školní zahradu. Prosím. Potřebuju ven." Cärsten se na něj vyjeveně podíval.
"Ven?" Strify přikývl.
"Však je velká přestávka. Prosím." Cärsten si povzdechl.
"No tak dobře." Strify se usmál a odhalil tak řadu krásných, bílých zubů. Zelenoočkovi se málem podlomila kolena. Plaše se pousmál a vedl Strifyho ven.
Školní zahrada nebyla moc velká. Tedy… byla malá. Bylo v ní pár stromů a keřů, jen tak, aby se neřeklo. Lavičky, stolky… Nic zvláštního. To bylo všechno. Strify se rozhlédl a zhluboka se nadechl. Kiro si sedl na jednu z laviček a zakousl se do svačiny. Strify se ještě chvíli rozhlížel, pak si sedl vedle něj. Natočil hlavu na stranu a zkoumavě si Cärstena prohlížel. On se na něj podíval a usmál se. Strify vypadal jako malé, ztracené štěňátko. Vyššímu chlapci zakručelo v žaludku. Zrůžověly mu tváře.
"Nemáš svačinu?" Zakroutil hlavou. Cärsten se pousmál a vytáhl druhou housku se salámem a sýrem, podal ji Strifymu. "Na. Vem si moji. Stejně bych to všechno nesnědl." Strify se pousmál a housku si vzal.
"Děkuju."
Po škole Cärsten šel domů. Nejkratší cesta byla kolem autobusového nádraží, kudy chodil každé ráno. Odpoledne si cestu raději prodloužil, chodil kolem lesa, čiže- chodil druhou stranou. Měl rád přírodu a v lese se cítil uvolněně a svůj.
Sedl si u potoka a v tichosti pozoroval své okolí. Jeho mysl zahltila spousta myšlenek. Na sny, na Strifyho. Na to, jak mu narušil během několika hodin zcela jasně zaběhnutý řád života. Vždycky byl přehlížený, taková ta šedá myška. Ale teď, když se kolem něj bude vyskytovat pravděpodobně nejhezčí kluk na škole… V podstatě ani nechtěl věřit tomu, že by Strify byl stejně starý jako on. Nejmíň o rok, o dva starší. Tak proč byl v jejich třídě? Tok jeho myšlenek přerušil až příchod další osoby.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuzu Zuzu | Web | 29. listopadu 2011 v 19:02 | Reagovat

jak je možný, že tak pěkná povídka nemá ani jeden komentář?

2 ADy ADy | 30. listopadu 2011 v 20:08 | Reagovat

TAky se tomu divim

3 Wickey Wickey | Web | 4. prosince 2011 v 14:01 | Reagovat

Mm to je zajímavý začátek :))

4 Karin Karin | 7. prosince 2011 v 23:06 | Reagovat

Zajímave jsem zvědava na další kapitolu.

5 Monik Monik | Web | 30. prosince 2011 v 23:47 | Reagovat

dokonalé! :)

6 Ari Ari | Web | 23. června 2013 v 16:44 | Reagovat

Pěkný díl ovšem.. Osvěžil svou tvář chladnou vodou a umyl si zuby. - myslela jsem si, že si zuby čistíme a fakt nemyjeme :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama